Balada Chodíval Matúšek
Chodívál Matúšek
za jednů Majdlenků,
on si ju vyvolil
za věrnů manželku.
A tak k ní chodíval,
do půlnoci býval,
uprimné slovéčka
dicky jí povídal.
A keď uderila
půlnoční hodina,
staň Majdlenko hore
poď a vyprovoď ňa.
Ona ho sprovázá
až k pánskému dvoru,
běž ty můj Matúšku
spánembohem domu.
Ona ho sprovázá
až na krížné cesty,
tam sa nedála
o svojem neštěstí.
Na hlavu jí stůpil,
nohy ruky krůtil,
ty muka jí dělal
jak prehrozný tyran.
Ona ho prosila
pre Ježíša Krista,
len ty ňa Matúšku
nezabi dočista.
A keď domu prišel,
za stolíček sedél,
za stolíček sedél,
jako stěna zbledél.
Mamičko tatíčku
už sem to urobil,
už sem Mynárových
Majdalenku zabil.
Dobre tys, synu náš,
dobres to udělál,
žes tys mynárovu
Majdalenku skoval.
Včíl si možeš vybrať
podla svéj lúbosti,
kerá má peníze,
zlata, stříbra dosti.
Darmo ni, rodiče,
darmo ni pravíte,
vy o méj lúbosti
stejně nic nevíte.
Majdalénka leží
pod zeleným hlohem,
leda jí vykůká
bílá fěrtůška ven.
A Majdlenku nesů
štyré páni z trňá,
a Matúška vedů
kati do vězeňá.
Už matúška sůdí
u sůdu porota,
už bude zbavený
svojého života.
A Majdlenku nesů
mládenci pod věnci,
a Matúška vedů
kati k šibenici.
Co sem jí udělál,
to ni udělajte,
hlavu na špic dajte,
kolem ňa lámajte.
Co si on poručíl,
to mu urobili,
hlavu na špic dali,
kolem ho lámali.
Z teho si, rodiče,
z teho príklad berte,
stavu manželskému
nikdá nezbraňujte.
Oni mohli obá
pěkně v lásce žíti,
a včíl oni mosá
v černej zemi hníti.